Václav Neckář prožívá jednu z nejtěžších životních chvílí. Zpěvák, který desetiletí patří mezi výrazné osobnosti české hudební scény, přišel o svého jediného syna Václava, kterému blízcí říkali Vašík. Bylo mu pouhých 52 let. Zpráva zasáhla nejen samotného Neckáře, ale také lidi, kteří byli jeho synovi dlouhé roky velmi blízko.
Mezi nejbližší přátele rodiny patří Helena Rytířová, která Vašíka znala od dětství. Třicet let spolu navíc pracovali v řevnickém studiu Zdeňka Rytíře, kde se podílel na nahrávání audioknih a hudebních desek. Pro Helenu nebyl jen spolupracovníkem. Měla ho velmi ráda a vnímala ho téměř jako vlastního syna. O to těžší pro ni bylo sledovat poslední dny jeho života a zároveň vidět, jak hluboce jeho odchod zasáhl Václava Neckáře.
Helena popsala, že ji Václav o situaci informoval a že spolu byli v kontaktu prakticky každý den. Neckář měl o svého syna obrovský strach, přesto podle ní ani v nejhorších chvílích nepředpokládal, že by mohl přijít ten nejčernější konec. Naděje se držela až do poslední chvíle a zpráva, která nakonec přišla, proto působila ještě bolestivěji.
Když se Václav dozvěděl, že jeho syn už není mezi živými, zavolal Heleně. Jeho první slova byla podle jejího vyprávění krátká, zlomená a plná bezmoci: A jdu spát! Právě tato jednoduchá věta v sobě podle ní ukázala, jak nesmírně těžké pro něj bylo přijmout realitu, která se během jediného okamžiku změnila. Helena zároveň uvedla, že si Neckář vzal prášky na spaní, protože nechtěl zůstávat při vědomí a dál vnímat čerstvou bolest.
Pro Václava nebyl Vašík pouze jeho jediným dítětem. Byl také člověkem, který mu dlouhé roky stál po boku a pomáhal mu v mnoha každodenních záležitostech. Žili v jednom domě a jejich životy byly úzce propojené. Právě proto se lidé z jejich okolí obávají, jak se zpěvák s tak obrovskou ztrátou vyrovná. Blízcí popisují jeho současný stav jako nesmírně těžký a připomínají, že přišel o člověka, který pro něj znamenal úplně nejvíc.
Helena navíc vzpomněla na letošní duben, kdy s Vašíkem naposledy nahrávala ve studiu novou desku Milana Knížáka. Ti dva si podle ní velmi dobře rozuměli a společně se dokonce zúčastnili Knížákova pohřbu. Vzpomínka na Vašíka z této doby je pro Helenu o to bolestnější, protože tehdy podle jejích slov působil zcela zdravě. Krátce nato se všechno změnilo a dnes se jí jen těžko chápe, co se stalo.
Silně reagovala také Marta Kubišová, Neckářova celoživotní kamarádka. Když se dozvěděla smutnou zprávu, nedokázala jí nejprve uvěřit. Připadalo jí nepochopitelné, že odešel člověk, kterého znala jako mladého a blízkého člověka. Přiznala, že zpráva ji samotnou zasáhla natolik, že neměla sílu Václavu Neckářovi okamžitě telefonovat. Nevěděla, co by mu v takové chvíli vůbec mohla říct.
Marta zároveň otevřeně přiznala, že si vůbec neumí představit, jak by se sama vyrovnávala se ztrátou jediného dítěte. Právě tato slova ukazují, jak hluboká je bolest, která nyní obklopuje Václava Neckáře a jeho nejbližší. Pro člověka, který celý život rozdával emoce prostřednictvím hudby, zůstala tentokrát slova téměř bez významu.
Okolí slavného zpěváka proto nyní sleduje každý další den s velkými obavami. Ztráta Vašíka totiž znamená mnohem víc než jen bolestnou rodinnou událost. Neckář přišel o syna, blízkého člověka i dlouholetou oporu, která byla pevnou součástí jeho života. A právě proto zůstává otázkou, jak se s touto prázdnotou dokáže postupně vyrovnat.
