Artur Štaidl letos oslaví třicáté narozeniny, za svůj život si však prošel zkušenostmi, které by si člověk v tak mladém věku jen těžko dokázal představit. Syn zpěvačky Ivety Bartošové a hudebníka Ladislava Štaidla přišel nejprve o maminku a o několik let později také o otce. Nyní se v rozhovoru vrátil k jednomu z nejcitlivějších okamžiků svého života a popsal, jak se tehdy vůbec poprvé dozvěděl, že Iveta Bartošová už nežije.
Bylo mu pouhých sedmnáct let a právě seděl ve škole. Místo toho, aby se o tak zásadní zprávě dozvěděl od blízkého člověka, narazil na ni během vyučování na Facebooku. První reakce přitom nebyla okamžité uvědomění si skutečnosti. Artur si myslel, že jde o další nepravdivou zprávu.
V té době se totiž na sociálních sítích často objevovaly fámy o odchodu známých osobností. Proto ani tentokrát nechtěl tomu, co viděl na obrazovce, hned uvěřit. Přesto v něm zpráva vyvolala natolik silný neklid, že požádal učitelku, zda si může zavolat.
Nejdříve se pokusil kontaktovat Josefa Rychtáře, tehdejšího manžela Ivety Bartošové. Telefon však nezvedal. Artur proto zkusil ještě dalšího člověka, známého fotografa, který měl podle jeho vzpomínek přehled o dění kolem slavné zpěvačky.
Právě tento telefonát pro něj znamenal okamžik, kdy už nebylo kam ustoupit. Fotograf mu podle Artura řekl, že nechce být tím člověkem, který mu takovou zprávu oznámí, a hovor ukončil. V tu chvíli už Artur pochopil, že informace ze sociální sítě nebyla žádná fáma.
Popsal to jako obrovský šok. V jediném okamžiku se pro sedmnáctiletého chlapce změnil celý svět a školní den, který začal jako každý jiný, dostal úplně jiný význam.
Iveta Bartošová zemřela v roce 2014 ve věku 48 let. Pro veřejnost byla známou zpěvačkou, pro Artura však byla především maminkou. Právě na společné chvíle s ní dnes vzpomíná především prostřednictvím těch hezčích obrazů, které mu zůstaly v paměti.
Artur v rozhovoru připomněl, že s maminkou trávili čas také při společných procházkách. Měli pejska a právě tyto obyčejné chvíle patří mezi vzpomínky, které si uchoval. Přestože její pracovní život znamenal, že nebyli vždy spolu tolik, kolik by si možná přál, jejich vztah pro něj měl velkou hodnotu.
Jeho život však o několik let později zasáhla další těžká ztráta. Zemřel také jeho otec Ladislav Štaidl. Artur na něj vzpomíná jako na člověka, který uměl být přísný, ale zároveň měl smysl pro humor. Nebyl podle něj pouze tvrdým otcem, jak by se mohlo z některých vzpomínek zdát. Dokázal si dělat legraci a měl své typické hlášky, které si syn dodnes pamatuje.
Artur dnes říká, že není člověkem, který by se neustále vracel do minulosti. Spíše se snaží soustředit na přítomnost a na to, co přichází. Přesto některé okamžiky z dětství a dospívání zůstávají hluboko uložené.
Mezi nimi je bezpochyby i školní den, kdy se na Facebooku objevila zpráva o jeho mamince. Nejdříve ji považoval za další fámu. Pak jeden telefonát za druhým změnil pochybnosti v jistotu. A právě způsob, jakým se tehdy o odchodu své maminky dozvěděl, patří dodnes k nejsilnějším vzpomínkám, o kterých se rozhodl promluvit.
