Michaela Maurerová si vždy velmi přála děti a před lety si splnila velké přání. V roce 2009 přivedla na svět dvojčata Magdalenu a Josefa a společně s partnerem Milanem Kožíškem si užívala rodinné štěstí. Jenže jejich společný život se postupně změnil a s ním přišlo i období, které pro známou herečku znamenalo jednu z nejtěžších životních zkoušek.
Čtyři roky po narození dvojčat se její manželství začalo rozpadat. Maurerová byla podle tehdejších informací zachycena při polibku s produkčním Ondřejem Potykou a Milan Kožíšek následně požádal o rozvod. Po konci manželství pak následovaly dlouhé soudní spory týkající se jejich dvou společných dětí.
Herečka si mezitím našla nového partnera a do rodiny přibyla další dcera, Emička. Zdálo se, že se její život postupně usadil v nové podobě. Největší zkouška ale přišla až později, když Magdalena a Josef vstoupili do období puberty.
Když bylo dvojčatům dvanáct let, oznámila matce rozhodnutí, které ji hluboce zasáhlo. Obě děti chtěly bydlet u svého otce. Pro Maurerovou to byl obrovský šok, protože najednou čelila situaci, kterou nedokázala jednoduše změnit.
O své zkušenosti nyní otevřeně promluvila v podcastu Buď dobrá. Popsala období covidu a puberty, kdy se podle vlastních slov dostala do role rodiče, který dětem neustále připomíná povinnosti. Měla pocit, že se z ní stal ten otravný rodič, který děti posílá ven za kamarády, připomíná jim učení a snaží se je vést.
Zároveň přiznala, že její tehdejší partner se přirozeně soustředil především na své dítě a její vlastní děti se v té době mohly cítit upozaděné. Maurerová dnes dokáže o celé situaci mluvit s určitým odstupem, tehdy pro ni ale šlo o mimořádně bolestivé období.
Velkou roli podle ní sehrálo také to, jak je nastavený systém. Dítě ve dvanácti letech si podle její zkušenosti může říct, u kterého rodiče chce žít. Magdalena a Josef si vybrali otce a herečka tehdy měla pocit, že s tím nemůže nic udělat.
Pro matku, která si děti tolik přála, muselo být jejich rozhodnutí mimořádně těžké přijmout. Najednou se její každodenní rodinný život změnil a dvojčata, která od narození tvořila tak důležitou součást jejího života, odešla bydlet k otci.
Maurerová v otevřené zpovědi neskrývala, jak hluboko se jí tato situace dotkla. Přiznala, že kdyby v té době neměla nejmladší dceru Emičku, její psychika by celou situaci zvládala mnohem hůř. Dokonce řekla, že měla vnitřní pocit, jako by její život skončil.
Právě Emička pro ni tehdy představovala důležitou součást každodenního života. Díky nejmladší dceři měla stále důvod fungovat, pokračovat dál a soustředit se na přítomnost, přestože odloučení od dvojčat pro ni bylo nesmírně bolestivé.
Příběh Michaely Maurerové tak ukazuje i druhou stranu rodičovství, o které se veřejně mluví méně. Ne vždy totiž rozhoduje pouze přání rodiče a někdy přijde okamžik, kdy dítě samo začne výrazně ovlivňovat podobu rodinného života. Pro herečku byl tento moment o to těžší, že se týkal obou jejích starších dětí najednou.
Dnes se k celé zkušenosti dokáže vracet otevřeněji. Její slova ale stále ukazují, jak hlubokou stopu v ní rozhodnutí Magdaleny a Josefa zanechalo. Z původního rodinného štěstí se přes rozvod a soudní tahanice postupně stal příběh plný změn, na které se musela jako matka adaptovat.
Michaela Maurerová přitom dál zůstává známou tváří českého hereckého prostředí. Vedle práce a veřejného života však pro ni zůstává nejcitlivější oblastí právě rodina. A její otevřená zpověď nyní připomněla, že i za známou tváří může být příběh, který se navenek dlouho neukazoval a který se mnohem hůře prožívá, než se dá popsat několika větami.
