Pražský hřbitov na Malvazinkách se v těchto dnech stal poutním místem pro tisíce lidí, kteří stále nemohou zapomenout na odchod největší legendy české hudební scény. Právě dnes, 14. července, by milovaný a nezapomenutelný zpěvák Karel Gott oslavil své požehnané 87. narozeniny. Přestože od jeho smutného odchodu do hudebního nebe uplynulo již několik let, bolest v srdcích jeho nejbližších i milionů věrných příznivců zůstává stále stejně čerstvá a hluboká. Místo jeho posledního odpočinku se od brzkých ranních hodin plní záplavou barevných květin, věnců, hořících svíček a dojemných vzkazů, které nesou jediné poselství: Mistře, nikdy nezapomeneme.
Mezi záplavou růží, gladiol a dalších nádherných květinových darů, které hrob doslova obsypaly, si pozorní návštěvníci nemohli nevšimnout několika velmi specifických kousků. Velkou pozornost budí především nádherná, bohatě zdobená kytice, u níž chybí jakékoli oficiální jméno. Přiložená kartička s tajuplným vzkazem dává jasně najevo, že pochází od tajné ctitelky, která na Karla Gotta s láskou a úctou vzpomíná každým rokem a pro kterou zpěvák znamenal celý svět. Toto tajuplné gesto jen dokazuje, jak hlubokou stopu dokázal legendární Slavík v srdcích žen zanechat a jak silné emoce jeho osobnost stále vyvolává.
Narozeniny hudebního velikána však neuctívají pouze jeho věrné fanynky a široká veřejnost. Mezi těmi, kdo na Karla Gotta s hlubokou úctou a nostalgií zavzpomínali, je také bývalý český prezident. Ten na Malvazinky nechal zaslat honosný pietní věnec se stuhou, která jasně dokazuje, že přátelství a vzájemný respekt mezi hlavou státu a králem české pop music přetrvaly i po zpěvákově smrti. Tento exprezident se nikdy netajil svým obdivem k Mistrovu umění i jeho lidským vlastnostem, a proto pro něj bylo samozřejmostí vyjádřit úctu i v tento významný den, kdy by zpěvák oslavil své sedmaosmdesátiny.
Atmosféra na hřbitově je po celý den neuvěřitelně emotivní. Lidé se tiše zastavují u hrobu, zapalují svíčky, tiše rozjímají a někteří dokonce polohlasem zpívají pasáže z jeho nejslavnějších písní. Mnohým z nich stékají po tvářích slzy nostalgie, když si uvědomují, jak obrovská prázdnota po odchodu Karla Gotta v české kultuře zůstala. Jeho hrob se tak opět proměnil v místo, kde se slévají osudy stovek neznámých lidí, které spojuje jediná věc – nekonečná láska a obdiv k muži, jehož hlas bude v českých domovech znít už napořád.
