Muzikálová zpěvačka a herečka Petra Vojtková prožívá jedno z nejkrásnějších a nejintenzivnějších období svého života. Jakožto pyšná maminka dvou rozkošných kluků se plně oddává mateřským povinnostem, které s sebou přinášejí nejen nekonečnou radost, ale také momenty hlubokého rozjímání o rodinných hodnotách a tradicích. Půvabná umělkyně se rozhodla poodhalit roušku tajemství, která doposud obestírala výběr jmen pro její syny. Volba to totiž nebyla vůbec náhodná, naopak v sobě nese hlubokou symboliku a rodinné vazby, které pro ni i jejího manžela, známého herce Romana Vojtka, znamenají naprosto všechno.
Když přišel na svět jejich první společný potomek, dostal krásné a silné jméno Nathaniel. Petra s láskou v hlase popsala, jak k tomuto výběru s manželem dospěli. Jméno v sobě skrývá nádherný hebrejský význam, který v překladu znamená dar od Boha či Bohem daný. Pro manžele Vojtkovy to byl přesně ten pocit, který zažívali, když se jejich prvorozený chlapeček narodil. Cítili obrovskou vděčnost za tento zázrak přírody. Zároveň se v rodině ujala velmi roztomilá zkrácenina, kdy malému synovi doma nejčastěji říkají Nathánek.![]()
O několik let později se rodina rozrostla o dalšího chlapečka, který dostal neméně zvučné a vznešené jméno Vincent. Také u druhého syna manželé dlouho přemýšleli, jaké poselství mu skrze jméno do života věnují. Vincent latinsky znamená vítězný nebo přemáhající, což v sobě nese obrovskou vnitřní sílu a odhodlání. Pro Petru byla tato volba nesmírně emotivní, protože chtěla, aby její druhý syn měl v životě pevnou půdu pod nohama a dokázal překonat jakoukoli překážku, která se mu postaví do cesty. Domácnost tak nyní plní smích a energie dvou malých bojovníků, jejichž jména dokonale odrážejí jejich osobnosti.
Výběr neobvyklých jmen vyvolal mezi fanoušky i v blízkém okolí velký zájem a Petra Vojtková se rozhodla, že nebude nic skrývat. Vysvětlila, že s Romanem vždy toužili po jménech, která mají melodický zvuk, ale zároveň v sobě nesou historickou váhu a duchovní rozměr. Nechtěli jít cestou úplně tradičních českých jmen, ale zároveň toužili po tom, aby jména synů harmonicky ladila s jejich příjmením. Každé oslovení synů v jejich domě tak v sobě nese připomínku toho, jak moc jsou pro své rodiče vzácní a jak pečlivě byla jejich identita promýšlena ještě předtím, než poprvé spatřili světlo světa.