Iva Janžurová patří mezi nejvýraznější herecké osobnosti české scény, ale její soukromý život byl často stejně dramatický jako filmové role, které ztvárnila. Zažila zakázanou lásku, rychlé manželství i dlouholetý vztah, který se stal jejím životním osudem – a zároveň přinesl i hlubokou bolest.
Jednou z prvních velkých citových kapitol v jejím životě byl zakázaný románek s kolegou z divadla Josefem Bláhou. Ten byl v té době ženatý, což jejich vztah od začátku stavělo do složité a citlivé situace. Právě tento vztah patřil k momentům, které herečku výrazně poznamenaly a zůstaly dlouho předmětem zájmu okolí.
Krátce nato přišla další zásadní životní kapitola – manželství s kameramanem Janem Eisnerem. Svatba proběhla po velmi krátké známosti v roce 1968, ale vztah nevydržel ani půl roku. Rozvod byl podle dostupných informací bouřlivý a poznamenaný silnými emocemi, které se neodehrávaly jen v soukromí, ale i na veřejnosti.
Po této zkušenosti se Janžurová už do klasického manželství nikdy nehrnula. Jejím životním partnerem se stal herec a režisér Stanislav Remunda, se kterým prožila více než čtyři desetiletí. Přestože spolu vychovali dvě dcery, Sabinu a Theodoru, nikdy se nevzali a žili spolu bez oficiálního sňatku.
Jejich vztah byl hluboký, ale zároveň ho provázely i těžké chvíle, zejména v pozdějších letech, kdy se Remundův zdravotní stav výrazně zhoršil. Janžurová se o něj starala až do jeho smrti v roce 2012, která pro ni znamenala zásadní životní zlom a uzavření jedné velké životní etapy.
Dnes je její příběh vnímán jako silná kombinace lásky, ztrát a rozhodnutí, která navždy ovlivnila její osobní život i pohled na vztahy.
