Herečka Klára Cibulková se ocitla v situaci, kterou sama jen těžko chápe. Ještě nedávno stála v čele Divadla Viola a naplno se věnovala práci, do níž vkládala energii i osobní nasazení. Pak ale přišel náhlý zlom – rozhodnutí, které ji zasáhlo nečekaně a bez jakéhokoli vysvětlení.
Ve funkci ředitelky přitom nebyla dlouho, sotva rok. Přesto se během té doby snažila divadlo posunout dál, rozvíjet jeho program a pracovat na projektech, které měly teprve přijít. O to větší šok pro ni bylo, když ji správní rada náhle odvolala. Bez důvodů, bez předchozího varování, bez jasného vysvětlení.
Nešlo jen o samotný konec ve funkci. Ještě víc ji zasáhl způsob, jakým se vše odehrálo. Ona sama i její kolegové zůstali v naprostém zmatku. Nikdo nevěděl, co přesně se stalo, proč přišlo tak razantní rozhodnutí a co za ním stojí. Atmosféra nejistoty se rychle přenesla i mezi další členy souboru.
Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Kolegové, herci i spolupracovníci se za Cibulkovou postavili a sepsali petici na její podporu. Jasně v ní dali najevo, že s krokem správní rady nesouhlasí a že celý proces považují za neadekvátní a nepochopitelný. V jejich očích šlo o rozhodnutí, které vyvolává víc otázek než odpovědí.
Sama herečka se rozhodla situaci neignorovat a veřejně promluvila. Na sociálních sítích popsala svůj pohled a přiznala, že důvody odvolání jí nikdy nebyly oficiálně sděleny. Jediné, co sama připouští jako možné pochybení, bylo zpoždění při odevzdání výroční zprávy a účetní uzávěrky. Chybu však podle svých slov okamžitě napravila a omluvila se.
I přes tento detail ale nechápe, proč by právě to mělo vést k tak radikálnímu kroku. V jejích slovech je cítit nejen zklamání, ale i otázka, která visí ve vzduchu: bylo to opravdu kvůli tomu, nebo je za tím něco víc?
Z celé situace si odnáší hořkou zkušenost, ale zároveň i silnou podporu lidí kolem sebe. Právě ta jí dodává sílu pokračovat dál. Přesto odchází od rozdělané práce, na které jí záleželo, a od projektů, které měly teprve spatřit světlo světa.
Na závěr ale nezapomněla poděkovat těm, kteří za ní stojí. Její slova směrem ke kolegům ukazují, že i v těžkých chvílích zůstává pevná a vděčná. Možná právě to je to, co ji drží nad vodou v momentě, kdy se všechno kolem najednou změnilo.
